Tento víkend jsme zvládli vyspravit břehy potůčku pod kůlnou, provést nátěr gumoasfaltem na střeše stodoly. A pak přišel přívalový liják jako už dlouho ne a po něm nebylo v kalné vodě valící se Františkovským potokem ani znát, že na mlejně otevřeli náhon a bahno putuje zase o dům dál.

Navštívil nás také pan Veverka, nadšený objevitel mlýnů a podobných vodních technických památek. Na jeho seznamu shlédnutých objektů jsme jako číslo 605. Našeho hosta nejvíce zaujala štoska na 2. patře, kterou prý takto zachovalou ještě neviděl.

Dřevosochání 2012 je za námi

Další ročník Dřevosochání ve Františkově utekl jako voda. Jak jsme ho prožili?

Janatův mlýn do něj vstoupil již s dokončenou střechou a oproti minulým rokům i s rozšířenou expozicí o mlátičku pod střechou stodoly a o několik menších exponátů uvnitř mlýna. Mlynářští měli tentokrát také více napilno, protože v programu Dřevosochání dostali otevírací hodiny tentokrát na celá 3 odpoledne. Podobně jako v loňském roce byla účast lidí hojná, a to zejména ve čtvrtek a v pátek. Čtvrteční odpoledne do mlýna zavítal také syn posledních mlynářů pan Janata, který návštěvníky několikrát provedl se zajímavým výkladem, jiní členové Janatovy rodiny se objevili i v dalších dnech. V páteční odpoledne přišla hlavní vlna návštěvníků poté, co byl opět úspěšně uchráněn od upálení mist Jan Hus. Ale i v sobotu se dostavilo lidí hodně. Děti si mohly pochutnat na domácích koláčích, mezi nejmladšími se alespoň na jedno odpoledne mihnul také čtyřtýdenní nejmladší člen mlynářské rodiny. Mezi návštěvníky se i letos objevilo i několik zahraničních návštěvníků, převážně z Holandska a Německa.

Jak je vidět, akce jako Dřevosochání přinášejí do našeho údolí v podhůří Krkonoš život a zájem turistů i bez výstavby odstrašujících lunaparků. Proto chceme na tomto místě poděkovat rodině Brožových ze Starého Kravína, kteří na uspořádání toho všeho mají hlavní zásluhu. Jsme rádi, že jsme mohli svou troškou ze mlýna přispět i my.

Letošní Dřevosochání je za námi, ať je to příští stejně vydařené.