Facebook button Youtube button

Historie Janatova mlýna

Mlynářství patří k velmi starým řemeslům. Důležitým předpokladem vzniku mlýnů byla vždy síla, která by mohla pohánět mlýnské soustrojí – historicky jí byla zejména vodní nebo větrná síla. Podkrkonoší i oblast Českého ráje jsou regionem bohatým na vydatné vodní toky, ale setkáváme se zde stavbami, pro které bylo nutno vodu nahromadit a následně přivést na mlýnské kolo soustavou náhonů a koryt. K zadržení vody byl v některých případech zřízen jez ze zatlučených kůlů. V průběhu 19. a 20. století docházelo k nahrazení vodního kola turbínami. Charakteristický klapot kol od vodních mlýnů v průběhu času ustal, mnohé mlýny se proměnily v brusírny i textilní továrny a jejich historii se dnes dovídáme už jen z archivních záznamů.

Přesto zůstala dodnes zachována výjimečná stavba – vzácná památka nejen lidové architektury, ale i významný doklad historie mlynářství. Je jí Janatův mlýn v horské osadě Buřany. Mlýn pochází z roku 1767 a jeho nejstarší dochovaná část – přízemí a vlastní mlýnice – jsou dílem stavitele Jana Bouzka ze Tříče pro Matěje a Karla Vondrákovi ze Tříče. Na záklopovém prkně na mlýně v Buřanech je napsáno: Pochválen buď pán Ježíš Kristus, až na věky Amen. Tato kryt jest vyzdvižena s pomocí boží nákladem Karla Vondráka (syna Matěje Vondráka). Dvakrát shořelo od vrchu po dolení hambalky dne 24. února 1806, podruhý dne 1. března roku 1820. Jan Bauzek, mistr toho stavení ze Tříče.Rodina Janatova koupila mlýn od tříčských mlynářů v roce 1841 a vlastnila jej a udržovala až do roku 2006. Během tohoto období se na mlýně postupně vystřídaly čtyři mlynářské generace:

  • Pavel Janata / 1797 -1878 /,
  • Josef Janata / 1826-1928/ ,
  • Antonín Janata /1870-1943 / a
  • Antonín Janata / 1911-1989/ .

Poslední potomci mlynářského rodu dnes žijí v témže kraji.  Syn Antonín žije v nedaleké Dolní Sytové a jeho sestry Eva a Blanka na Semilsku. Areál mlýna dnes tvoří vlastní objekt mlýna,  stáje,  stodola, kůlna, mléčnice, včelín, náhon s rezervoárem pro turbínu a česle. K mlýnu náleží i více než dvousetletý bukový les a pazderna. Mlýn byl původně dvoupodlažní. V roce 1881 dochází k přístavbě mlýnice na celkem pět podlaží, do dnešní podoby však ještě měl mlýn relativně daleko. Teprve rok 1913 přinesl další úpravy skladové části, při nichž mlýn získal svou dnešní podobu.Následující snímek ukazuje podobu z období mezi roky 1881 – 1913. Nahoře v pozadí jsou na snímku vidět domky v osadě Brno. Okolní louky jsou dnes již z velké části zarostlé lesem a náletovými dřevinami. Kamenný přístavek v pravé části mlýna skrýval dřevěné mlýnské kolo, které bylo tehdy orientováno v pravém úhlu k toku Františkovského potoka a napájené z náhonu pomocí dřevěného žlabu (ten je vidět ve svahu od přístavku doprava nahoru).

Janatův mlýn, podoba před rokem 1913

Poslední vodní kolo bylo postaveno roku 1903. Bylo v provozu až do roku 1919. Na jaře roku 1920 bylo nahrazeno Francisovou turbinou firmy Česká Kolben – Daněk o výkonu 10 HP, která je od svého spuštění s jednou generální opravou v 90. letech 20. století dodnes v provozu. Turbína se nachází v prostoru bývalého mlýnského kola. Pro období sucha a pro nutné údržbové práce na náhoně byl ve strojovně umístěn také dieselagregát. Instalace turbíny s sebou přinesla rovněž zřízení elektroinstalací v objektu, na které byly napojeny například žárovky nebo předchůdci dnešních přímotopů. Díky turbíně byl mlýn také méně ohrožen mrazy, které někdy dokázaly mlýnské kolo značně poničit. Výroba nového či oprava poškozeného mlýnského kola byla přitom ve své době poměrně nákladnou součástí.

Nejstarší zařízení ve mlýně je mlýnské složení s tzv. francouzskými kameny, které je pravděpodobně původní z roku 1767 a je i v současné době funkční. Vedle této stolice se ve mlýně nacházejí další mlecí stroje převážně z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Provoz mlýna byl ukončen úředním výnosem 13. 8. 1951. Ve mlýně je dosud zachována kompletní mlýnská technologie. Tento unikátní doklad historie mlynářství s dochovaným zařízením mlýna z let 1767-1950 má také velmi atraktivní zařízení navazující na mlynářskou profesi – chlebovou funkční pec, ve které se peklo pečivo pro domácnosti z celého františkovského údolí. Dodnes vzpomínají babičky z údolí, kterak jim u Janatů pekli koláčky na svatbu.

V současné době jsou s ve spolupráci s Národním památkovým ústavem podnikány kroky pro zpřístupnění, včetně zajištění nezbytné obnovy dožilých částí pro zachování této skutečně mimořádně významné technické památky a dokladu naší lidové architektury, významného fenoménu regionu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Technická památka Krkonoše